Tobruk

Napsali o nás

Interview s Václavem Marhoulem

Moderátor (Bára Tachecí):
Aktivity Václava Marhoula směřují do mnoha stran. Jako absolvent Filmové akademie múzických umění se pochopitelně věnuje nejvíc filmu. Po komedii Mazaný Filip loni přišel válečný film Tobruk, který letos získal docela vysoký počet nominací na Českého lva, celých osm. Jak už jsem řekla, jde o film válečný, přesněji z 2. světové války a sám Václav Marhoul je členem Československé obce legionářské. Další láskou Václava Marhoula je divadlo Sklep a také výtvarná skupina Tvrdohlaví. Na počátku 90. let se Václav Marhoul dostal do vedení Filmových studií Barrandov, 7 let byl jejich generálním ředitelem a dnes říká, že už ho manažerská práce ale vůbec neláká. Nejvíc si totiž cení svobody dělat to, co ho baví. Václav Marhoul, režisér, producent právě teď ve studiu Z1, vítejte v Interview, pane Marhoule.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Děkuji za pozvání.

Moderátor (Bára Tachecí):
Já jsem k tomu režisér, producent chtěla ještě dodat český voják v záloze.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ano.

Moderátor (Bára Tachecí):
To mě zaujalo, co to obnáší?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Obnáší to, že máte smlouvu s armádou podepsanou a na základě té smlouvy můžete být povolán na cvičení. A vy se dobrovolně zavazujete k tomu, že to cvičení podstoupíte, dejme tomu dvakrát nebo třikrát za rok.

Moderátor (Bára Tachecí):
Tzn., že i v průběhu loňského roku, řekněme, jste byl na vojenském cvičení?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já jsem v průběhu roku nebyl na cvičení, protože naštěstí to je tak, že samozřejmě armáda ctí vaše občanské závazky, což se netýká jenom mě osobně, ale všech ostatních tzn., že dejme tomu v Čechách je asi 25 těch jednotlivých jednotek těch aktivních záloh a když ty příslušníci dostanou rozkaz na cvičení a někdo se omluví, tak ho samozřejmě nikdo kvůli tomu nepostihuje.

Moderátor (Bára Tachecí):
A vy se stále omlouváte? Nebo kdy jste byl naposledy?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já jsem teď dva nebo čtyři roky pracoval na filmu, před dvěma lety naposledy.

Moderátor (Bára Tachecí):
A teď vás čeká další cvičení v průběhu letošního roku?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Teď se to musí naplánovat. Určitě.

Moderátor (Bára Tachecí):
A jestliže jste vojákem v záloze znamená to, že můžete být kromě na vojenská cvičení odvolán ministerstvem obrany nebo českou armádou do aktivního boje nějakého?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Teoreticky to možné je, protože ta smlouva hovoří o tom, že pokud armáda bude chtít, tak vás může jakoby vyčlenit z občanského života a musíte na 2 roky nastoupit do zaměstnaneckého poměru vojáka z povolání. A pokud by se tohle stalo, tak samozřejmě potom je možný druhým krokem být poslán na misi.

Moderátor (Bára Tachecí):
A nebál jste se toho, že ten okamžik přijde někdy?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já jsem se toho za prvé nebál, protože kdybych se bál, tak bych to nepodepisoval a za druhé, já jsem za posledních asi 8 let byl dvakrát v Afghánistánu, v Iráku, Bosně, v Kosovu, v Kuvajtu. Neříkám, že to bylo na misi, to bych tady opravdu si vyloženě vymýšlel.

Moderátor (Bára Tachecí):
Vy jste tam byl jenom na kukačku?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já to mu říkám fešácké cesty. Ale je to pro mě velmi důležitá věc se tam dostat a s těmi vojáky být a vidět na vlastní oči tu situaci a mluvit s těmi lidmi.

Moderátor (Bára Tachecí):
Ale kdybyste byl fakticky povolán do takové mise v Afghánistánu, řekněme, tak byste si zabalil a boje se prostě nebojíte?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Boje se bojí každý.

Moderátor (Bára Tachecí):
Tak já to zkusím jinak, myslíte si, že jste dobrý voják?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já si myslím, že dobrý voják je jenom ten, kdo má opravdu ten výcvik a myslím, že než bych já šel do mise, tak bych tedy musel být hodně dovycvičen.

Moderátor (Bára Tachecí):
Váš film Tobruk, což je film z 2. světové války, získal pro mnohé překvapivě 8 nominací v rámci Českého lva. Myslel jste na tento kýžený úspěch v době, kdy jste ten film tvořil, když jste na něm pracoval?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Musím říct, že tedy nemyslel, protože v tu chvíli jsem měl jakoby jiné starosti a takhle jsem opravdu nechtěl přemýšlet a notabene by to byl opravdu hřích, protože člověk v tu chvíli vlastně vůbec neví, co se tam rodí. To se pozná až ve střižně. Je pravda, že ve chvíli, kdy jsme ten film sestříhali, dokončili a viděli ho první diváci, tak člověka začali napadat různé věci. Ale musím říct úplně upřímně, že já jsem se strašně ten minulý pátek modlil za to, aby třeba Vláďa Smutný měl nominaci za kameru a Honza Vlasák jako architekt atd., ale co se týče mé osoby, přísahám, nenapadlo mě to.

Moderátor (Bára Tachecí):
O to víc vás to teď mohlo potěšit.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já jsem si zakázal o tom vůbec přemýšlet.

Moderátor (Bára Tachecí):
Já bych se ještě vrátila k procesu tvorby a na co člověk jako režisér, jako vy, v průběhu točení toho filmu myslí, protože - a opravte mě prosím, jestli se mýlím - já jsem si rozdělila režiséry na takové dvě skupiny. Jedna točí filmy už s tím, že musí být líbivé, že musí zasáhnout co nejširší spektrum diváků a musí mít úspěch na festivalech. A druhá skupina, relativně malá, tvoří film s tím, že musí ten film přinášet nějaké nové pohledy, že jim musí přinášet vnitřní uspokojení, že musí mít prostě skvělý pocit a ten divácký, festivalový nebo jakýkoli úspěch přijde vlastně jako vedlejší produkt...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
A nebo existuje třetí skupina, a tam bych se zařadil já, že nepřemýšlí ani prvním ani druhým způsobem, ale vlastně v první řadě tvoříte ten film pro sebe. Vy máte to nutkání, vy máte ten přetlak, vy to takhle chcete sepsat, natočit, udělat, dokončit atd.

Moderátor (Bára Tachecí):
Ano, to jsem si myslela, že je v podstatě ta druhá skupina.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Tak v tom případě ta druhá.

Moderátor (Bára Tachecí):
Mimochodem do té skupiny se řadí taky jeden z našich minulých hostů, F. A. Brabec, který tady byl, který udělal podle tohoto vzoru Máj. Říkal: Mně je úplně jedno, kolik lidí na něj přijde, já jsem prostě cítil, že takhle to potřebuji udělat a tak jsem to udělal.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Takhle, když někdo říká, teď neříkám, že Franta, ale jestli někdo říká, že ho nezajímá, teď nemluvím o Frantovi, znova podtrhuji, kolik na to přijde lidí, tak si myslím, že to není pravda, protože to vlastně zajímá každého. Já jsem zažil mnoho lidí, kteří veřejně vykřikují - mě nezajímá, kolik na to přijde lidí a jak se to líbí - a potom pokoutně shání informace kdo tam byl a co si o tom myslel, nakonec každý je trošku jakoby ješita a zajímá to úplně stoprocentně každého. Mě nevyjímaje. Ale faktem je, a v tom má ten Franta pravdu a to já podepisuji, že v první řadě vy musíte cítit sama za sebe jestli tomu filmu jste dala všechno, co jste mohla. Jestli se tam něco nepodařilo, tak je to se ctí.

Moderátor (Bára Tachecí):
Vy jste sám členem Filmové a televizní akademie, dokonce jste členem některých orgánů. Když se vybírají nominace, tak vy sám hlasujete za ten svůj film nebo jak to probíhá?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já jsem vůbec nehlasoval tento rok.

Moderátor (Bára Tachecí):
Právě proto, že jste měl film ve hře nebo z principu?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Z principu, já jsem nehlasoval i v kategoriích, kde jsem hlasovat mohl. Ty stanovy říkají, že já jako člen nemůžu hlasovat pro sebe jako režisér, pokud jsem jako režisér nominován, nemůžu hlasovat pro svůj film, ale můžu třeba hlasovat jako režisér filmu Tobruk pro Vladimíra Smutného za kameru. To bych mohl, to jsem stejně neudělal.

Moderátor (Bára Tachecí):
Víte proč se ptám, protože zlí jazykové říkají, že ten tvůrce, který není členem té "filmové partičky", tak jakoby neměl ani šanci v těch nominacích ani v těch oceněních. Myslíte si, že jsou to jen stezky těch méně úspěšných nebo na tom šprochu může být pravdy trochu?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To je určitě nesmysl, protože vlastně jakoby ti akademici by měli vidět všechny filmy a jestli někdo je anebo není v akademii vůbec nerozhoduje. V akademii je spousta "zasloužilých umělců" a já si myslím, že oni jsou nakonec ve věku, kdy...

Moderátor (Bára Tachecí):
Tak lidová představa je taková, že když v akademii jsou sami tvůrci a kdo jiný by tam měl být než tvůrci, tak že budou tam tlačit samozřejmě ta díla, pod kterými jsou podepsáni.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ne, za prvé stanovy to zakazují, takže kdyby se to stalo a oni by tu chybu udělali, tak samozřejmě okamžitě ten notář, který jakoby kontroluje všechny ty hlasovací archy, tak by je okamžitě vyřadil a vzal by to za neplatný hlas.

Moderátor (Bára Tachecí):
Letos ty nominace na Českého lva de facto obsadily filmy tři - Tobruk, Venkovský učitel a Bratři Karamazovi. Přitom v loňském roce bylo natočeno celých 26 filmů. Chybí vám v těch nominacích některý z těch filmů, který byl loni v Česku vytvořen?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Víte co, to je pro mě trošku těžká otázka, protože já jsem rád za ty svoje nominace a stejně tak přeji nominace Karamazovým a Vesnickému učiteli. Nakonec i Hlídač 47 Filipa Renče má svoje nominace a Děti noci od Míši Pavlátové, to nejsou filmy pro popcornáře, to jsou taky složité filmy.

Moderátor (Bára Tachecí):
Když sám jste tvůrce filmu, který je tak výrazně ve hře, jako je Tobruk, jste schopen vůbec relativně objektivně zhodnotit kvalitu těch filmů?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Nejsem, proto jsem nehlasoval vůbec. Já když mám svůj vlastní film, tak já jsem natolik pohlcen a natolik sebestředný a natolik v takovém sobeckém zajetí svých vlastních pocitů, že než bych udělal radši chybu, tak radši vůbec nehlasuji.

Moderátor (Bára Tachecí):
Jenom, že člověk se nemůže uvnitř ubránit tomu srovnání - to jsem vytvořil já, tady jsou bratři Karamazovi...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já bych se možná tomu srovnání neubránil, kdybych ty filmy viděl.

Moderátor (Bára Tachecí):
A vy jste je pro jistotu vůbec neviděl?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ano.

Moderátor (Bára Tachecí):
To je nejlepší obrana. Ten váš film Tobruk stál 80 milionů, což v mezinárodních poměrech je úplný pakatel, leč pro nás to jsou nějaké peníze. Hlavním investorem měla být ČT, a byla. Kolik do toho vrazila?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Tak to je předmětem smlouvy samozřejmě, to se neříká. Ve smlouvě je klauzule, že se o tom nebude mluvit, ale musím říct, že bez ČT já bych ten film stoprocentně nevyrobil. ČT je význačným koproducentem.

Moderátor (Bára Tachecí):
A měla ČT jako význačný koproducent nějaké ambice vám zasahovat do scénáře nebo říkat vám, jak by co mělo být nemělo být, a takhle ne a natáčení tady ano...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ne.

Moderátor (Bára Tachecí):
Úplně vám dala volné ruce?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Naprosto volnou ruku. Oni od začátku tomu projektu neuvěřitelně věřili, dali tomu důvěru.

Moderátor (Bára Tachecí):
A chtěli vidět ten scénář aspoň?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Scénář samozřejmě četli. To beze sporu.

Moderátor (Bára Tachecí):
A bez poznámek vám...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Tak samozřejmě ten scénář projde jakoby připomínkovým řízením, já nevím, jak to tam přesně funguje. Vy to tam dáte do té skupiny a ono to projde možná 8 dramaturgy, než se to nakonec dostane...

Moderátor (Bára Tachecí):
To by mě zajímalo, jestli z tohoto kolečka vyšlo nějaké doporučení, abyste něco změnil?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ne, ne.

Moderátor (Bára Tachecí):
A v každém případě vedle ČT jste musel mít ještě jiné investory...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To jsem měl partnery komerční samozřejmě.

Moderátor (Bára Tachecí):
A jakým způsobem lákáte ty komerční partnery, aby do vašeho filmu vstoupili, to by mě zajímalo?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Tak řekněme, že to je moje know-how, ale to know-how je velmi jednoduché, já ho klidně prozradím. Já nikdy těm partnerům, pokud je oslovuji, neřeknu dvě slova: pomozte a prosím, to nikdo ode mě v životě neuslyší.

Moderátor (Bára Tachecí):
Takže vy neprosíte, vy nabízíte skvělou šanci?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já nabízím jako protiváhu tomu finančnímu plnění balík služeb a public relation atd.

Moderátor (Bára Tachecí):
Tzn., že ti investoři nikdy nečekají, že by se jim ty vložené peníze vrátily?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To nejsou investiční peníze, ono to protiplnění je právě dané formou jakoby reklamy, zviditelnění, public relation atd. Takže je to férový obchod.

Moderátor (Bára Tachecí):
Rozumím tomu, a sám vlastní peníze jste do filmu vrazil?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já jsem do toho samozřejmě dával své vlastní peníze a to ze začátku, když vlastně probíhala tvorba scénáře a byly obhlídky a já jsem ještě nebyl úplně stoprocentně rozhodnutý, jestli ten film vůbec budu točit. Takže když jsme jeli s Honzou Vlasákem do Libye na 10 dnů, tak jsem to všechno hradil ze svého a stejně tak všechny ty ostatní obhlídky.

Moderátor (Bára Tachecí):
A předpokládám, že ale počítáte s tím, že tyhle peníze se vám vrátí?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Tak já jsem je započítal do rozpočtu a ve chvíli, kdy jsem už potom sháněl peníze na Tobruk, tak vlastně z toho rozpočtu se zase ty peníze vrátily zpátky do produkce.

Moderátor (Bára Tachecí):
Myslíte si, pane Marhoule, že vzhledem k té ekonomické krizi probíhající, kdy de facto každým dnem se ukazují nové a ještě horší odhady vývoje ekonomiky, že na to nějakým způsobem český film doplatí?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já si myslím, že by asi doplatit nemusel, protože začal platit nový zákon, který Státnímu fondu kinematografie přináší nemalé obnosy pro výrobu českých filmů. Takže si myslím, že ten základ toho, aby ty filmy vznikaly tam úplně stoprocentně je, nicméně ten fond může dát maximálně 50 % z celého rozpočtu a těch zbylých 50 % se musí naplnit. Ale máme tady různé televize, které vstupují do koprodukcí, nejen ČT ale i Nova atd., takže tam je další dejme tomu jedna čtvrtina pokrytí a ta jedna čtvrtina zbylá se vždycky nějakým způsobem dá dohromady.

Moderátor (Bára Tachecí):
Mně jde o ty komerční partnery, jestli jich neubyde.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Samozřejmě, oni dnes snižují svoje marketingové rozpočty, protože jde vlastně o marketing nebo o PR, takže určitě se to ztíží, to beze sporu. Já jsem rád, že teď nemusím shánět peníze na svůj nový film.

Moderátor (Bára Tachecí):
Vy jste majitelem produkční firmy Silver Screen, ta ovšem za posledních 12 let má na svém kontě pouhé 3 filmy.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To stačí, to stačí.

Moderátor (Bára Tachecí):
Myslíte, že ty vydělají dost?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ne, jako já nejsem člověk, který potřeboval vyrábět jeden film ročně, ale já dělám jeden film za 4 roky a vždycky je to jakoby dítě a já ho prostě opečuji od začátku do konce a v životě ho nepošlu do světa jakoby bez buchet.

Moderátor (Bára Tachecí):
Já se ptám, protože jsem si myslela, že ta firma musí být nějakým způsobem zisková, aby si mohla dovolit potom projekty, pod kterými jste taky podepsáni, a které zase zdaleka tak ziskové nejsou, jako třeba, napsala jsem si Akce obětem komunismu z roku 2005... Zdá se mi, že je tam spousta takových bohulibých věcí, a že ty filmy na to vydělávají nebo se mýlím?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Vydělávají, a já řeknu jak, protože vlastně většinou vy jste seznámena s tím, kolik film stál a kolik má hrubý výnos v kinech atd., a z toho se vychází, což je úplný nesmysl, protože je pravda, že třeba dejme tomu film Tobruk stojí 80 milionů, ale otázka zní, jak byl profinancován tzn., že ve chvíli, kdy 80 milionů dáte všechny dopředu a máte je ve formě koprodukce nebo sponzorských peněz, tak už od prvního lístku máte zisk.

Moderátor (Bára Tachecí):
Ano, když to dešifruji, znamená to, že koprodukční partneři nebo jiní do toho vrazí peníze, které nechtějí zpátky a vy to máte de facto zafinancované, je to tak?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Partneři do toho dají peníze, které nechtějí zpátky a protiváhou je ta reklama a koprodukční partneři peníze zpátky chtějí, ale o tu první korunu kterou vy vyděláte z každého lístku se dělíte v procentuálním poměru, jak do toho dáte peníze.

Moderátor (Bára Tachecí):
A teď jsem se chtěla zeptat, zda-li ty tři filmy, které má na kontě vaše firma Silver Screen, byly natolik výdělečné, že...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Takhle, film Postel, já nemám na něj práva. Práva má Barrandov a ČT. Já na tom filmu byl pouhým producentem. Tam já nejsem jakoby uživatelem autorských práv. Jedná se o Mazaného Filipa a jedná se o Tobruk. Mazaný Filip vydělal a vydělal dostatečně na to, abych já si mohl dovolit další 3 roky existovat a dělat bohulibé akce jako obětem komunismu nebo cokoli jiného.

Moderátor (Bára Tachecí):
Jak vybíráte ty bohulibé akce, do kterých potom vrážíte peníze?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Tak já tomu musím věřit, většinou jde o akce, kdy jde určitě o něco proti komunistům nebo proti nacistům, s tím já nemám problém potom.

Moderátor (Bára Tachecí):
Já jsem se někde dočetla, že největší urážku, kterou vám někdo uštědřil, byla věta, že se chováte jako komunista.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To byla těžká urážka. Vyzval jsem ho na souboj toho člověka.

Moderátor (Bára Tachecí):
Tak, i to jsem se dočetla, k souboji nakonec nedošlo.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Omluvil se.

Moderátor (Bára Tachecí):
Ale ten relativně vyhraněný váš postoj ke komunistům, tak do jisté míry předurčuje ty aktivity?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Stoprocentně.

Moderátor (Bára Tachecí):
A burcuje vás ještě něco v současné české společnosti natolik, že byste chystal nějakou veřejnou akci tohoto typu?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To určitě se něco za čas najde, protože to všechno bobtná a ono to stoprocentně vybobtná. Shodou okolností třeba dneska parlament jedná o tom, jestli budou nebo nebudou zahraniční mise. ČSSD znova kšeftuje a handluje jak na nějakým rynku. Handluje s našimi vojáky.

Moderátor (Bára Tachecí):
Takže byste uvažoval o nějaké veřejné akci na podporu českých misí?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Třeba. Já neříkám, že to bude. Nebo třeba ohledně mého angažování se ve prospěch radaru, dejme tomu. Ale to vždycky se čas od času něco najde.

Moderátor (Bára Tachecí):
Vy působíte jako člověk veřejný, víte jak to myslím? Člověk, který se zajímá o věci veřejné a proč takový člověk jako vy nikdy neuvažoval - nebo třeba uvažoval, ale nikdy nedělal aktivní politiku?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Protože mám zdravý rozum.

Moderátor (Bára Tachecí):
Myslíte, že každý kdo dělá politiku je šílenec?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ne, já si myslím, že každý... Jako já jsem na to příliš velký idealista, si myslím. Já se do politiky nehodím proto, že mám příliš velké ideály. Iluze sice už nemám vůbec žádné, ale ideály zůstávají a o ty bych velice nerad přišel. Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že v politice nemůžete fungovat jako solitér. Můžete fungovat jenom v rámci té partaje, jenom v rámci těch stranických sekretariátů. A já abych se dostal do situace, kdy budu dejme tomu čistě teoreticky sedět v poslanecký sněmovně a zdvihat ruku jenom proto, že se jedná o kolektivní hlasování poslaneckého klubu, a já jsem osobně vnitřně proti a zvednu ruku - já bych se se s tím nedokázal srovnat.

Moderátor (Bára Tachecí):
Ale na druhou stranu vám mohu oponovat tím, že jedině silná politická strana v zádech by vám mohla pomoci prosadit opravdu zásadní věci.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Dobře, ale já bych určitě to nedokázal prosadit, protože já nejsem člověk, který je schopen dělat moc kompromisy. A to je pro politiku zcela zásadní umět dělat kompromisy, a to já moc neumím.

Moderátor (Bára Tachecí):
Mimochodem, lanařila vás nějaká politická strana?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Jakoby do členství?

Moderátor (Bára Tachecí):
Jako do jakýchkoli aktivit ve prospěch té strany.

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ano, stoprocentně, já jsem v roce 92 pracoval pro ODS, ještě když Zieleniec připravoval z pověření Klause volební program do nových voleb, tak nás tam bylo asi 17 pomazaných hlav a já jsem měl na starosti kulturu. Potom jsem dělal ještě pro Unii svobody asi 6 týdnů volební kampaň. Dokonce něco i pro dnešního europoslance pana Zielence.

Moderátor (Bára Tachecí):
Ale teď v tuhle chvíli si nedovede představit, že byste své služby...

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To bylo tolik zkušeností, že já jsem řekl, že už nikdy nebudu...

Moderátor (Bára Tachecí):
A co vás nejvíc otrávilo?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Musím říct úplně upřímně, že vždycky se prosadí nakonec síla nějakých osobností, která jde dejme tomu i proti zájmům strany, že se prosazují nakonec ty parciální tlaky, častokrát to jde proti zdravému rozumu. Všechny ty strany i uvnitř se řídí tím, že bližší košile než kabát.

Moderátor (Bára Tachecí):
Abychom skončili nějak optimisticky, váš předchozí film před Tobrukem - Mazaný Filip - byl údajně prvním filmem, který byl zpracován i ve verzi pro nevidomé. Chystáte toto zpracování i u Tobruku?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Určitě.

Moderátor (Bára Tachecí):
Kdy bude?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
To DVD by mělo vyjít v polovině dubna. A určitě verze i pro neslyšící, nejenom pro ty nevidomé a já vím, že tedy nevidomí se na ten film těší. Já jsem ve Varech, tam měli takovou tu akci Světluška, a oni mě mají strašně rádi, protože tím, jak jste říkala, že jsme to udělali jakoby první a já jim dal potom ta práva, aby si to mohli promítat a vlastně poslouchat v jejich případě, tak se mě tam ptala nějaká ta dívenka, o čem ten Tobruk bude? Já říkám, je to spíš drama psychologické. A ona říká, bude se tam zabíjet? A já říkám, tak je to válečný film. A ona říká, to je dobře, to je dobře. A seděla tam. To bylo neuvěřitelné, byl to úplný šok.

Moderátor (Bára Tachecí):
A mimochodem, jak složitě se dělá film pro nevidomé nebo ta verze pro nevidomé?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Já mám pana doktora Kuchaře z Brna, ten se na to specializuje, má na to takovou firmu, a oni vlastně hodně pracují s pomocí mého literárního scénáře. Protože vlastně to funguje tak...

Moderátor (Bára Tachecí):
Takže jakoby popisují, co se děje na plátně?

Host (Václav Marhoul, režisér, producent):
Ten tzv. overvoice, neboli ten komentátor vlastně popisuje do komentáře všechno, co se děje na plátně, tak řekne verbálně.

Moderátor (Bára Tachecí):
Díky, že jste přišel do Interview, hezký večer.

Televizní stanice Z1 | 13. 07. 2009 | Bára Tachecí

zpět >>